
První rok podnikání jako s.r.o. je z pohledu záloh na daň z příjmů obvykle jednoduchý: nově vzniklá firma je zpravidla ještě neplatí. Po prvním daňovém přiznání se ale situace může změnit. Najednou přibudou pravidelné platby, které mohou výrazně ovlivnit firemní cash flow.
Kdy vzniká povinnost zálohy platit? Kolik peněz si připravit? A co když se firmě letos daří hůře než loni?
Zálohy na daň z příjmů právnických osob (DPPO) nejsou jen další administrativní povinností. Pokud jim rozumíte a průběžně sledujete hospodaření firmy, můžete jejich výši a načasování zohlednit při řízení svých peněžních toků – cash-flow.
Tuzemská s.r.o. se musí do 15 dnů od svého vzniku registrovat k dani z příjmů právnických osob u místně příslušného finančního úřadu. Registrace ale sama o sobě neznamená, že firma začne okamžitě platit zálohy.
Výše záloh se totiž odvíjí od takzvané poslední známé daňové povinnosti. Nově vzniklá společnost zatím žádnou takovou povinnost z předchozího zdaňovacího období nemá, a proto v prvním roce standardně zálohy neplatí.
Po podání prvního daňového přiznání už ale může vzniknout povinnost platit zálohy na další období.
Právě zakládáte s.r.o.? Přečtěte si, co vás čeká po administrativní a účetní stránce.
Stát nechce čekat až na roční daňové přiznání, aby získal celou daň z příjmů najednou. Proto zákon stanovuje průběžné zálohy, které se následně započítají na skutečnou daňovou povinnost za příslušný rok.
Logika je jednoduchá. Pokud jste na zálohách zaplatili méně, než činí výsledná daň, rozdíl doplatíte. Pokud jste zaplatili více, vznikne přeplatek.
Pozor: Přeplatek se automaticky neposílá zpět na účet. Pokud je vratitelný (tj. dostatečně velký) a chcete jej vrátit, je zpravidla potřeba podat žádost. Tu lze vyplnit přímo v daňovém přiznání.
Rozhodující je poslední známá daňová povinnost, tedy co skutečně na dani odvedu a zaplatí, nikoli výše tržeb nebo samotný účetní zisk.
Pro běžnou s.r.o. s kalendářním rokem platí:
| Poslední známá daňová povinnost | Výše záloh | Termíny |
| Do 30 000 Kč včetně | Zálohy se neplatí | — |
| Nad 30 000 Kč do 150 000 Kč včetně | 2× ročně, každá 40 % | 15. června a 15. prosince |
| Nad 150 000 Kč | 4× ročně, každá 25 % | 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince |
Pokud termín připadne na víkend nebo svátek, posouvá se podle daňového řádu na nejbližší následující pracovní den.
Důležité je také zálohové období. To se nekryje automaticky s kalendářním rokem. Začíná po uplynutí lhůty pro podání přiznání za předchozí zdaňovací období a končí uplynutím lhůty pro podání přiznání za období následující.
Právě proto nelze předpokládat, že se nové zálohy začnou platit vždy od ledna.
Představme si s.r.o., která vznikla v lednu 2025. Za první rok podnikání jí vyšla daň z příjmů 200 000 Kč. Přiznání za rok 2025 podává elektronicky ve standardní čtyřměsíční lhůtě v roce 2026.
Protože její poslední známá daňová povinnost přesahuje 150 000 Kč, vzniká jí povinnost platit čtvrtletní zálohy po 50 000 Kč.
Časový plán vypadá následovně:
| Termín | Platba |
|---|---|
| 15. června 2026 | 50 000 Kč |
| 15. září 2026 | 50 000 Kč |
| 15. prosince 2026 | 50 000 Kč |
| 15. března 2027 | 50 000 Kč |
Březnová záloha roku 2026 se ještě neplatila, protože firmě tehdy první zálohové období nezačalo.
A co když za rok 2026 vyjde daňová povinnost 220 000 Kč?
Na daň za rok 2026 se započtou tři zálohy zaplacené v roce 2026, celkem 150 000 Kč. Při podání přiznání tak firma doplatí 70 000 Kč.
Záloha zaplacená v březnu 2027 se už vztahuje k roku 2027. Po přiznání za rok 2026 se navíc přepočítá výše dalších záloh podle nově známé daňové povinnosti.
Pozor na prodlouženou lhůtu pro podání přiznání. Pokud by firma přiznání za rok 2026 podávala v zákonné šestiměsíční lhůtě, například prostřednictvím daňového poradce, její dosavadní zálohové období by trvalo déle. Vedle březnové zálohy by tak musela zaplatit ještě zálohu 50 000 Kč do 15. června 2027, vypočtenou stále podle daňové povinnosti za rok 2025. I s tím je třeba v řízení cash-flow počítat.
Na doplatek daně za rok 2026 ve výši 70 000 Kč by to však nemělo vliv. Zálohy zaplacené v březnu a červnu 2027 se již započítávají na případnou daň za rok 2027.
Tento příklad ukazuje, proč nestačí znát jen roční částku daně. Pro správné řízení cash flow potřebujete znát také konkrétní termíny plateb a období, ke kterému se vztahují.
Zálohy vycházejí z minulých výsledků. Co když ale letos podnikáte výrazně méně než loni?
Zákon umožňuje požádat finanční úřad o stanovení záloh jinak, případně o výjimku z povinnosti zálohy platit. Správce daně žádost posoudí a v odůvodněných případech může zálohy snížit nebo zrušit.
Typicky to dává smysl při:
Pozor na investice. Samotný nákup stroje, automobilu nebo jiného dlouhodobého majetku nemusí okamžitě snížit základ daně o celou pořizovací cenu. Daňový dopad často vzniká postupně prostřednictvím odpisů.
Žádost by proto měla vycházet z realistického odhadu letošní daňové povinnosti, nikoli pouze z aktuálního stavu bankovního účtu.
Z ekonomického pohledu lze zálohy přirovnat k bezúročnému financování státu ze strany podnikatelů. Firma odvádí prostředky ještě před konečným stanovením daňové povinnosti, a pokud její skutečná daň vyjde nižší, má část peněz dočasně vázanou u finančního úřadu. Tyto prostředky přitom mohla využít pro vlastní provoz nebo investice. Snížení nepřiměřeně vysokých záloh proto není jen administrativní úlevou, ale také nástrojem efektivního řízení firemního cash flow.
Podání žádosti samo o sobě povinnost platit zálohy nemění. Správce daně má na její vyřízení standardně 30 dnů, v odůvodněných případech se však tato lhůta může prodloužit až na 60 dnů, případně se její běh může pozastavit kvůli doplnění podkladů. Dokud správce daně nerozhodne jinak, platí dosavadní výše a termíny záloh. Žádost proto doporučujeme podat s dostatečným předstihem.
V OJC průběžně sledujeme hospodaření klientů a porovnáváme aktuální výsledky s očekávanou daňovou povinností. Pokud se vývoj výrazně odchyluje od předchozího roku, upozorňujeme na možnost úpravy záloh a pomáháme připravit potřebné podklady.
Zálohy nejsou samostatným nákladem navíc. Jde o průběžné platby na budoucí daňovou povinnost. Z pohledu hotovosti však mohou být významnou zátěží.
Firma může vykazovat účetní zisk, a přesto nemít v okamžiku splatnosti dostatek peněz. Typicky tehdy, když má vysoké pohledávky, investuje do zásob nebo financuje rychlý růst. Absence průběžného reportingu je jednou z nejčastějších chyb, které v praxi vídáme.
Proto doporučujeme tři jednoduché principy:
1. Vytvářejte rezervu na daň průběžně. Nečekejte až na termín zálohy. Odhadovanou daňovou povinnost zahrňte do finančního plánu a odpovídající hotovost průběžně odkládejte.
2. Sledujte průběžný hospodářský výsledek i odhad základu daně. Účetní zisk není totéž co daňový základ. Pravidelný reporting ale umožňuje včas odhalit, že se skutečná daň může výrazně lišit od loňské.
3. Plánujte daňové platby společně. Zálohy na DPPO se mohou časově potkat s DPH, odvody z mezd, splátkami úvěrů nebo většími provozními výdaji. Přehled všech závazků na několik měsíců dopředu pomáhá předcházet výpadkům likvidity.
Cílem není platit co nejnižší zálohy za každou cenu. Cílem je neblokovat zbytečně hotovost a zároveň mít dostatek prostředků na skutečnou daňovou povinnost.
Současná základní sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %.
Vláda deklarovala záměr sazbu snížit na 19 %. Jde však o politický záměr, nikoli o změnu, se kterou by podnikatelé mohli při výpočtu daně automaticky počítat.
Pokud by v budoucnu ke snížení sazby došlo, mohly by zálohy vypočítané podle předchozí vyšší daňové povinnosti převyšovat očekávanou skutečnou daň. I v takové situaci by dávalo smysl posoudit možnost jejich úpravy.
Zálohy na DPPO jsou zákonnou povinností, ale jejich výše nemusí vždy odpovídat aktuální ekonomické realitě firmy. Odvíjí od poslední známé daňové povinnosti, ale jejich skutečný dopad na firmu určuje především načasování plateb a vývoj hospodaření.
Pokud zálohy plánujete dopředu, nemusí vás překvapit ani vyšší daňová povinnost, ani dočasný pokles příjmů. Zálohy na DPPO se totiž mohou časově potkat s odvody z mezd – přehled mzdové agendy najdete zde.
V OJC pomáháme podnikatelům sledovat hospodářské výsledky, plánovat daňové platby a připravovat podklady pro rozhodování o firemním cash flow.
Odborně, Jednoduše a s Citem. Protože dobré účetnictví nemá jen zaznamenávat minulost, ale pomáhat řídit budoucnost.
Kdy začne nová s.r.o. platit zálohy na daň z příjmů?
Zpravidla až po uplynutí lhůty pro podání prvního daňového přiznání, pokud poslední známá daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč. Samotná registrace k dani z příjmu právnických osob (DPPO) povinnost platit zálohy nezakládá.
Jak vysoké jsou zálohy na DPPO?
Při poslední známé daňové povinnosti nad 30 000 Kč do 150 000 Kč včetně se platí dvě zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Nad 150 000 Kč čtyři zálohy po 25 %. Při daňové povinnosti do 30 000 Kč včetně se zálohy daně z příjmu právnických osob (DPPO) neplatí.
Lze zálohy snížit nebo zrušit?
Ano. V odůvodněných případech lze požádat finanční úřad o stanovení záloh jinak nebo o výjimku z jejich placení. Do rozhodnutí správce daně však platí původní povinnosti.
Co když zálohu nezaplatím včas?
Při pozdní úhradě může vzniknout úrok z prodlení podle daňového řádu. Proto je vhodné řešit očekávaný nedostatek hotovosti před splatností, nikoli až po ní.
Vrací finanční úřad přeplatek automaticky?
Ne. Pokud vznikne vratitelný přeplatek a chcete jej vyplatit, je zpravidla potřeba požádat o jeho vrácení. Žádost může být součástí daňového přiznání.
Jak zálohy ovlivňují cash flow firmy?
Snižují disponibilní hotovost během roku. Průběžný odhad daně, plán splatností a případná včasná žádost o úpravu záloh pomáhají předcházet problémům s likviditou.
Článek vychází z právního stavu k 21. říjnu 2026, má obecně informační charakter a nepředstavuje individuální daňové poradenství. Konkrétní daňové povinnosti závisí na okolnostech jednotlivých případů.